Téměř 1200 let byl Kostnický minstr centrem kostnické diecéze, srdcem největšího německého biskupství, které bylo větší než dnešní Švýcarsko nebo spolková země Bádensko- Württembergsko. Od průsmyku Sv. Gottharda na jihu po Stuttgart, od Breisachu na Rýně po Kempten v Allgäu se rozprostírala oblast působení církevního a často také světského vlivu kostnických biskupů. Mocně a sebevědomě vystupovali biskupové v ranném středověku a po vzoru Říma vybudovali církevní stát v malém „en miniature“. Obratně a diplomaticky se jim podařilo přivést do Kostnice relikvie svatých a jejich uctíváním i nové obyvatelstvo a peníze.
Na vrcholu rozštěpení církve v západních zemích se nabízela centrálně položená Kostnice jako místo uspořádání koncilu. Ten se zde také v létech 1414-18 konal. Králové, papežové, hodnostáři, pekaři, povozníci, služebnictvo a ca. 700 registrovaných prostitutek, celkově 60.000 účastníků koncilu se tísnilo v středověkém městě.
S obdobím reformace nastal úpadek Kostnického biskupství, biskupové přesídlili do Meersburgu. Město připadlo Rakousku a ani jezuitská rekatolizace nedokázala zastavit ztrátu významu biskupství. V roce 1821 bylo nakonec biskupství v Kostnici zrušeno a oblast dřívějšího biskupství byla rozdělena mezi nově vznikající státy.
Jako svědek pohnuté minulosti se dodnes tyčí Kostnický minstr nad domy starého města. Ve své původní formě románský s mnoha skrytými koutky, ve svém celkovém vzhledu působivě gotický a v prostorách kůru hravě barokní – i v této různorodosti se zrcadlí jeho dlouhá historie se všemi vrcholy i pády.